Technologie se vyvíjejí rychleji, než je dokážeme pochopit. A spolu s tím přichází nová hrozba: deepfake. Falešná videa vytvořená umělou inteligencí se stávají stále přesvědčivějšími a rozpoznat, co je skutečné a co je manipulace, je čím dál těžší. Proto jsme se v druhém díle naší série s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem zaměřili právě na to, jak deepfake vůbec poznat.
„Evo, minule jsi mi slíbila, že mi vysvětlíš, jak se takový deepfake dá poznat. Takže – co pro mě máš?“ začal rozhovor Miloš Vystrčil.
A moje odpověď? „Špatné zprávy, Miloši – ale pouze z části.“ Vysvětlila jsem, že starší deepfake videa měly technické nedostatky, které šly poměrně snadno odhalit. „Když se na něj podíváme – na náš dříve zmíněný příklad deepfaku – je vidět, že řeč těla, hlas ani intonace neodpovídají tomu, jak mluvíš. Dokonce i ta pusa se hýbe jinak.“
Miloš přikývl: „Ano! Pravda, je to poznat.“
U starších videí bylo možné si všimnout i takových detailů, jako jsou špatně vygenerované prsty, uši nebo zvláštní stíny. Jenže dnes už se tyto „chyby“ nestávají.
„To je ta špatná zpráva,“ pokračovala jsem. Umělá inteligence se vyvíjí tak rychle, že u nových videí už to není možné poznat. Naše lidské schopnosti nestačí k tomu, abychom rozpoznali, že je video falešné.
Miloš se logicky zeptal, zda bychom se tedy měli spíše než na obraz zaměřovat na kontext. A ano – právě kontext je dnes jedním z mála vodítek, které máme k dispozici. Pokud někdo šíří video, které je v rozporu s tím, co daná osoba dlouhodobě říká nebo zastává, měli bychom být obezřetní.
„Je dobré se podívat, kdo takové video šíří. Některé profily dlouhodobě vytvářejí deepfake obsah, aby poškodily konkrétní osoby. Je také dobré ověřit, jestli se stejné video nachází i jinde, a případně kontaktovat samotnou osobu,“ doporučila jsem.
Miloš dodal, že právě tak se o našem deepfake videu dozvěděl: „Pár lidí se mě na to falešné video, kde jsme se spolu objevili, ptalo – tak jsem zjistil, že takové video vůbec existuje.“
Rozhovor se pak přirozeně stočil k otázce, co se proti šíření takových videí dá vlastně dělat. A především – kdo za ně nese odpovědnost? „Domnívám se, že toto může lidem hodně ublížit. A netýká se to zdaleka jen politiků,“ upozornil Miloš Vystrčil.
Miloš má naprostou pravdu. Falešná videa mohou zasáhnout kohokoli z nás. A právě proto je důležité ptát se na odpovědnost platforem a sociálních sítí, na kterých se takový obsah šíří. A to je téma, kterému se budeme věnovat příště. Chcete-li zůstat o krok napřed před digitální manipulací a dozvědět se, jak se chránit, sledujte naši sérii dále. Ve třetím díle se podíváme na konkrétní možnosti obrany – nejen z pohledu jednotlivce, ale i legislativy.
