Děti s rodiči ve výkonu trestu se bez vlastního zavinění často ocitají ve velmi složité situaci. Kulatý stůl, organizovaný neziskovou organizací Mezinárodní vězeňské společenství z.s. a poslankyní Evou Decroix, otevřel cestu k hlubšímu porozumění této opomíjené skupině. Prostřednictvím příběhů dětí, jejich rodin i lidí s vlastní zkušeností s vězením zazněla řada silných výpovědí, ke kterým se připojili i politici a odborníci, aby diskutovali o možnostech zlepšení situace těchto dětí.
„Děti s vězněnými rodiči čelí situacím, které by neměly být součástí jejich dětství – nejenže byly připraveny o pečujícího rodiče, ale jsou ovlivněny také stigmatizací okolí, nepochopením a osaměním. Je naší povinností toto téma nejen otevřít a hledat cesty, jak těmto dětem a jejich rodinám účinně pomoci. Spolupráce zákonodárců, institucí a potažmo celé společnosti, je v tomto směru naprosto klíčová,“ otevřela diskusi poslankyně Eva Decroix. „Kulatý stůl přímo v hlavním sále Poslanecké sněmovny má nasvítit problémy, se kterými se zapomenuté oběti trestných činů, děti uvězněných rodičů, potýkají a dát impulz zasadit se o to, abychom jim byli schopni co nejlépe pomoct,” dodala Decroix.
Velkou část akce tvořily výpovědi a zkušenosti rodin, které uvěznění rodiče přímo zasáhlo. Svůj příběh sdílela i sedmnáctiletá dívka, která vyrůstala u babičky poté, co oba její rodiče skončili ve vězení. Otce si pamatuje jen z útlého dětství, vyrůstal s ní do jejích tří let. „Když ho znovu zavřeli, vzali ho přímo před mýma očima a nechali mě samotnou na zastávce. Bylo mi tehdy deset a musela jsem se domů dostat sama,“ vzpomínala.
„Trest nedopadl jen na matku, ale i na děti. Ty jsou potrestané často mnohem víc než jejich rodiče,“ zaznělo z úst jedné z účastnic, která se během uvěznění své dcery starala o vnučky. Zmínila také, že po propuštění zůstávají rodinné vztahy silně narušené. „Je to sice pořád moje dcera, ale když se vidíme, je to jako by přišla kamarádka. Ta propast se prohloubila. Vnučky ji berou spíš jako starší sestru než matku,“ popsala.
Věznění rodiče má významné dopady nejen na psychiku, ale i další vývoj dětí. „Tyto děti čelí až čtyřnásobně vyššímu riziku traumatizace. Trauma ovlivňuje všechny oblasti jejich života, včetně schopnosti vytvářet zdravé vztahy. Pokud těmto dětem nepomůžeme, mohou následky zasáhnout celou společnost,“ varovala Jitka Navrátilová, řešitelka výzkumu Rodičovství za mřížemi z Masarykovy univerzity.
V Poslanecké sněmovně je aktuálně ve třetím čtení novela zákona o veřejném ochránci práv, která počítá se zřízením pozice dětského ombudsmana. I téma dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení, a hledání způsobů, jak jim pomoci, by mohlo být jedním z klíčových témat jeho agendy.
„Výsledkem tohoto setkání by měl být jasný úkol pro nás všechny – vytvořit jeden sjednocený postup, ke kterému se všichni přihlásíme. Ostatně, z pohledu dětí je tak trochu jedno, která organizace za co zodpovídá,“ uvedla na závěr akce poslankyně Eva Decroix.
„Velmi si vážím možnosti, kterou připravila pro děti a rodiny odsouzených poslankyně Eva Decroix. Trest odnětí svobody rozděluje rodiny a trhá vztahy, rodiny potápí ekonomicky i lidsky. Děti situace traumatizuje. Je zapotřebí hledat řešení tak, aby výkon trestu odnětí svobody nepřinášel další zkázu, ale měl smysl pro oběť, pro nápravu a byl zvládnutelný pro rodinu. To bude tématem dalších debat odborníků nejen z justice. Přítomné děti prožily ve Sněmovně i radost z vánoční besídky a štědrých dárků. Budu moc vděčná, když se vánoční besídka pro děti odsouzených zde ve Sněmovně stane tradicí. Deprimující situace dětí, které nemohou za své rodiče, přitom nesou trest spolu s nimi, si zaslouží pozornost, intenzivní péči a zastání,“ uzavřela Gabriela Kabátová, výkonná ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství, z.s.
Autor fotografií: Mezinárodní vězeňské společenství, z.s.
